XVII. Když duše tužná v oko zírá,

Gustav Pfleger Moravský

Když duše tužná v oko zírá(J4f) V té hloubi citův závratně se topí(J5f) Tu hvězdné víčko závistně se klopí(J5f) S nímž v oku touhy lesk blahostně zmírá(J5f) Však řása hebká hledu neupírá(J5f) By clonou tou zřel rájův letné stopy(J5f) Jichž přísným umem onen nepochopí(J5f) Jejž nekouzlí přesladká citův míra(J5f) Jest oko děvy v tomto povzezření(J5f) Jak slunce nyvé když se v západ chýlí(J5f) Když první stíny kol něho se vinou(J5f) Však vzhledne li pak děva v zachvácení(J5f) Tu slunce ranné vyjde v hravé píli(J5f) Ty blesky oka k nadšení mně kynou(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	1
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)