XVII. Když duše tužná v oko zírá,

Gustav Pfleger Moravský

Když duše tužná v oko zírá, V té hloubi citův závratně se topí: Tu hvězdné víčko závistně se klopí, S nímž v oku touhy lesk blahostně zmírá. Však řása hebká hledu neupírá, By clonou tou zřel rájův letné stopy, Jichž přísným umem onen nepochopí, Jejž nekouzlí přesladká citův míra. Jest oko děvy v tomto povzezření, Jak slunce nyvé, když se v západ chýlí, Když první stíny kol něho se vinou. Však vzhledne-li pak děva v zachvácení, Tu slunce ranné vyjde v hravé píli; Ty blesky oka k nadšení mně kynou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

132. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSNĚ TUŠINSKÉHO. (Karel Sabina)
  2. XII. Že tvoje hvězdné oko v písni slavím, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Balkony. (Jan Daniel Korvín)
  4. XVIII. Když jsem já citův rozhru převýznamnou (Gustav Pfleger Moravský)
  5. XIII. Když oko tvé tak přemilostně zřelo, (Gustav Pfleger Moravský)
  6. X. Jak Luna tiší dol i bor (Gustav Pfleger Moravský)
  7. FRAGMENTY. (Gustav Pfleger Moravský)
  8. Liduščiny oči. (Adolf Heyduk)
  9. XXXVIII. Když hvězdná noc se stírá na údolí, (Gustav Pfleger Moravský)
  10. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)