XXVIII. Vždy velikým Petrarku nazýváme,

Gustav Pfleger Moravský

Vždy velikým Petrarku nazýváme, Že píseň jeho láskou k děvě lkala: Však jak by toho ústa slavně zvala, Jejž národ vznítil k harmoniji známé? My v údivu zpěv sladký posloucháme, Jímž Avignon se luzná rozléhala; 2) Jak by se písním duše nepodala, Když v Dunaje se šumot zakocháme? Ten k lyře zlaté zvuky italskými Proslavil na věčnosť jen Lauru svoji: Však na dvé tento dělil srdce žhoucí! On láskou k děvě hlasy slovanskými Lkal vroucně – však co prorok v svatém znoji Pěl národův též slávu rozkvětoucí.

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

17. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zpomínka náhrobní Františkovi Lad. Čelakovskému, pěvci „Růže stolisté, ohlasu písní Ruských a Českých.“ (Josef Uhlíř)
  2. Joséphin Soulary. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Chvála sestiny. (Jaroslav Vrchlický)
  4. LIV. Uzrá-li v skutek naše víra (Vítězslav Hálek)
  5. ZÁKEŘNÁ VLNA (Rudolf Medek)
  6. ZA SVATOPLUKEM ČECHEM. (Bohuslav Květ)
  7. S KNIHOU BÁSNÍ PETRARCOVÝCH. (Jaroslav Vrchlický)
  8. I. Chci k Tobě takým promluviti slovem, (Adolf Heyduk)
  9. Když máť světu dala tě co robě, (František Sušil)
  10. Bída se na rámě mi zavěsila (Josef Holý)