XXVIII. Vždy velikým Petrarku nazýváme,

Gustav Pfleger Moravský

XXVIII.
Vždy velikým Petrarku nazýváme, Vždy velikým Petrarku nazýváme,
Že píseň jeho láskou k děvě lkala: Však jak by toho ústa slavně zvala, Jejž národ vznítil k harmoniji známé? My v údivu zpěv sladký posloucháme, Jímž Avignon se luzná rozléhala; 2) Jak by se písním duše nepodala, Když v Dunaje se šumot zakocháme? Ten k lyře zlaté zvuky italskými Proslavil na věčnosť jen Lauru svoji: Však na dvé tento dělil srdce žhoucí! On láskou k děvě hlasy slovanskými Lkal vroucně – však co prorok v svatém znoji Pěl národův též slávu rozkvětoucí. Slávy Dcera.

Kniha Dumky (1857)
Autor Gustav Pfleger Moravský