XIV. Když touha v písni vane k ní,

Gustav Pfleger Moravský

XIV.
Když touha v písni vane k ní, Když touha v písni vane k ní,
 Co tichý lásky dech: Tu ona v slastech nyvě sní A sílá vstříc mi vzdech; Však když mé písně utichnou, Tu rtem jí hraje smích; A její sladká ňadra dchnou Mou píseň z hlubin svých. Já slúchám této země ozvěně Svých vřelých citův všech, A v slasti ve mně vzkouzlené Umírá touhy vzdech! A když v čarovném souznění Zpěv její doznívá: Tu k novému se vznícení Má píseň rozechvívá.

Kniha Dumky (1857)
Autor Gustav Pfleger Moravský