XXI. Od té doby, co mne milá

Gustav Pfleger Moravský

Od té doby, co mne milá V divém žalu zůstavila: Nikdy více slova milá Ústa má k ní nemluvila. Jenom touha zdivočilá, Když mé srdce rozbouřila, V oku mém se projevila, Slzu trpkou vyronila. Teď však darmo hlas mi kyne Její písně sladkoplynné; Darmo úsměv luzný kyne K rozkoši a slasti jiné: Z paměti víc nezahyne, Co mi boly v srdce line, Že když láska jednou mine, Víc se z srdce nevyvine.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

127. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)
  2. X. Jak Luna tiší dol i bor (Gustav Pfleger Moravský)
  3. XXX. Víc nerozněcuj rány moje (Gustav Pfleger Moravský)
  4. XVIII. Když jsem já citův rozhru převýznamnou (Gustav Pfleger Moravský)
  5. Duma o skrytém žalu. (Adolf Heyduk)
  6. VIII. Jak často jsem se odříkal (Gustav Pfleger Moravský)
  7. XXVI. Když na doby vzpomínám, (Gustav Pfleger Moravský)
  8. NADARMO. (Emanuel z Čenkova)
  9. XXXIII. Marji. (Gustav Pfleger Moravský)
  10. XIV. Z úst cizích zní teď šveholící píseň, (Gustav Pfleger Moravský)