XXXI. Juž vše naděj pohrobena

Gustav Pfleger Moravský

Juž vše naděj pohrobena V tiché lůno minulosti, Kam dřív touha s vroucím citem Sklesla v mrtvé umdlenosti. Tak to bývá na tom světě! Rozkoš hyne v obejmutí; Touha za ní v hrob se kloní, Jejž ovívá naděj v dchnutí. Ach! ta naděj temna hrobu Upomínek slasti vodí! Mrtvému však srdci více Pokus jejich nelahodí...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

186. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z poupěte hle zavřeného (Marie Čacká)
  2. 145. V skrytu tichém, kde ji nikdo nezná (Jan Kollár)
  3. Utěcha. (Jan z Hvězdy)
  4. VANDA. (Otakar Červinka)
  5. TOBĚ. (Rudolf Mayer)
  6. U hrobu vlastenky. (Anna Vlastimila Růžičková)
  7. Ctnost. (Josef Jaroslav Langer)
  8. XVI. Žalnosladké vanou dumy, (Vincenc Furch)
  9. 54. Touha. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. Želíš, že ti jeseň krutá (Adolf Heyduk)