54. Touha.

Jan Slavomír Tomíček

Tam se kloní hvězda k svému cíli, K stánku pouplývá na západ; Záři ještě lije v tichý sad, Kde si ve kři slavík smutně kvílí. Také duše má se pouchýlí V oněch světů velekrásný řád; Kde již nehučívá zloby spád, Marnou neslyšeti kratochvíli. Tam kde ony věčné uzřím krásy, Volný budu, prostý okovů, Na myšlénce mírův slétnu pásy. Hvězdami kde budu písmo psáti, Země, ve svatyni Bohovu Vede volnost, všechněch cností máti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

736. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII. Vesmír. (František Táborský)
  2. XIX. Vy světel zřídla hvězdnatá, (Vítězslav Hálek)
  3. 33. Žel. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. UMĚLCŮM. (Václav Jaromír Picek)
  5. Osude, chcem hvězdu naši. (Adolf Heyduk)
  6. Večerní. (E. Antonowicz)
  7. VANDA. (Otakar Červinka)
  8. 20. Hudba. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. 19. Změna. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. 4. Slavěna. (František Palacký)