XIII. Vesmír.

František Táborský

Velebné dílo! Duch tvůj jásal by a lkal zas v hoři, když na hvězdy zříš, slunce – zrak tvůj divem hoří: Vesmír! A přece co by platen byl ten vesmír celý, kdyby nám v srdci neplál rovněž velký, skvělý vesmír? By hvězdy neplály tam, slunce, dárce žití, a nešumělo moře klasů, zvuků, kvítí – vesmír? Dřív k srdci nahledni, kdo v zemi hledáš štěstí; tam musí tobě růsti, zářit, zpívat, kvésti vesmír!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

290. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 19. Změna. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. XIX. Vy světel zřídla hvězdnatá, (Vítězslav Hálek)
  3. 54. Touha. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. NOC. (Václav Jaromír Picek)
  5. 20. Hudba. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. Večerní. (E. Antonowicz)
  7. Letnímu slunéčku. (Antal Stašek)
  8. MÁJ SLADKÝ. (Bohdan Kaminský)
  9. I. (Jan Pravoslav Koubek)
  10. Modlitba o samotě. (Vilém Ambrož)