Františce F...

Gustav Pfleger Moravský

Velebnějším zvukem zahlahol ty píseň(Na) Ve vroucím zachvění mysle rozhárané(Na) Svou peruť svižnou porozestři(Na) A vzhůru k nebesům se vznášej(Na) Vřelý cit plá mi mohútně srdcem(Na) A bouří nitro mé v zápalu rozdmutém(Na) Liň se proudem stříbrozvukým liň(Na) Sic umdlí duše má záchvatem tím(Na) V mých hlubinách utisněných světější(Na) Probouzí juž se myšlénky rozohněné(Na) Povzletání duch v zadumání(Na) Se zabrav spěje ku výšinám nebes(Na) A jak jasnou vlnou svou oceán se(Na) Pokojný rozloží na hladinách siných(Na) Báň nebeskou v modru odráže(Na) Dokuď vichřice mrakovlečná(Na) Návalně nepřerve uzdy bouří(Na) Tu pak rozhoupané vlny svým proudem(Na) Stříbropěnným mocně se srážejí(Na) A přímí se k nebesům horami tokův(Na) Tak i duch můj v tichém se nadšení(Na) Vzňal svatým žárem a vzplamenělý hoří(Na) Zdroj velebných zvuků zhárať a ve zpěv(Na) Blahostný proměniť citův mých rozhry(Na) Přátelství bohorozené přátelství blažící(Na) Kde jen dřív bych obraz zlatý v upomínce své(Na) S nadšenou myslí zatřímal kde se slastně(Na) Z vírného labyrinthu oněch dob vybavil(Na) Kdy milá tvá ruka kývala mi vstříce(Na) Vezdy když ňadra bouřila ve snách horoucích(Na) A přepyšně v skryté budoucno(Na) Světodějnými se vzdýmala nadějemi(Na) Tu pak stálos angel výsvobodný(Na) U srdce vzbouřeného kdyby slávy moc(Na) V příludech pestrých mne snad omámila(Na) Kdyby zyv její zábludným úsměvem(Na) Či v kadidle zápašném věnec vrátký(Na) Kdyžby na skráni mé planoucí(Na) Vítězně snad se zastkvěl duhovým leskem(Na) Slabá vlákna ducha ztrmácel(Na) Tu vírné šílenství spěchem milostným(Na) Odvrátilos ode mne bych po nebi netoužil(Na) Kde jen geniové v lesku věčném(Na) Sluní se v údělu krás věčných(Na) By duch můj neschroměl v outoku marnivém(Na) Juž odvážný jsi mi vzlet mírně vedlo(Na) Vedlos mne povolně v stánek obrazův(Na) Kde zdroj se temení pravdy původem(Na) Tak palné tichnouc ono toužení divý(Na) Vír kouzlilos opět v tok milosouznivý(Na) Srdce teskné rozladěné dřív(Na) V libých harmonijích kolíbá(Na) Poklid sladký lahodný zůve mi úkoj(Na) Umírá zjitřený v duši zhárané rozchvat(Na) A přání nevázané a divoké pryč(Na) Ochablou perutí odlétá(Na) A jak mám vysloviť souzvukův(Na) Radostným rozchvěním že co ochránec můj(Na) Ouvazným přilnutím stálos mně(Na) Po boku bouřném míru angel(Na) Žes vášeň sšílenou mně v lásku blažnou(Na) Tichým svým dechem proměnilo v svatý zápal(Na) Jímž duch můj rozplameněn vezdy(Na) Ku výši ideálův hárá(Na) Můj dřevní život byl sice jitro bez obláčku(Na) A květl jak rosný dol v jarním puku rozvitý(Na) Slunce však jasno linoucí dosuď(Na) Zakrýval mile závoj lesklý(Na) Tu rozptýlil najednou ruch nezvyklý(Na) Záplavu nachovou červánkův(Na) Můj zjevil se ideál zářný(Na) Zrakům udiveným jeho milostí(Na) A když pak nevýslovných všech slastí(Na) Se rozprýštil zdroj blahem lásky mé(Na) A ve výměně dívky na rtech zháral(Na) Srdce opojem nejsladších pocitův(Na) Když myšlénky se všecken vznik rozlil(Na) V jedinou souzvěnu v tajených slovech(Na) Když takto duší dvé vedlo tajemný(Na) Prozpěv rozprávky se třesoucí(Na) Tu v souhlas ten třetím jsi zvukem hrálo(Na) Jak na dráhách nebeských se sluncem Luna(Na) Touživá ve věčné harmoniji vodí svůj(Na) Let s jitra milou poselkyní(Na) Není však na zemi dopřáno stálé smání(Na) Nevýslovně blažícího štěstí lásky(Na) Zdroj její mladostí rozvlněný(Na) Vysychne žhavým dechem žití na poušti(Na) I mé milé srdce kojný zápal lásky(Na) Jak růže zorní zahynul když žhavé(Na) Lesky slunce květy rosné(Na) Oloupí o dar vlaha stříbrného(Na) Tu soustráznou peruť jsi rozstřelo(Na) Nad mojí skrání žalem truchlivě zakrytou(Na) Když zoufalý zrak ideálův(Na) Mile lichotných více nezíral(Na) Tuť outrpná slza tvá v můj žalný tok(Na) Se mísila na zříceninách stkvělých(Na) Zašlého ráje a zdílným vlahem(Na) Co božská rosa hojila rány palné(Na) Když zývalos roztouženým kynem(Na) Bych utřel slznou si tvář bych rozplakanou(Na) Duši potopil ve sny nadějné(Na) A uspal hlodavý neklid svůj(Na) Že příští čas podá snad hojně lékův(Na) Že úlevný pokoj volně se rozvine(Na) Nad duší mou ač hlava má těm(Na) Nekývá potěchám lahodným(Na) Tu přece tvojí mluvou sladkou stišen jsem byl(Na) Oh kéž bych v nejsvětějším mohl nadšení(Na) Oslaviť důstojně velebnou písní(Na) Obraz tvůj mírně rozkošný(Na) v záchvatu plném k tvé slávě(Na) Velkým zahlaholiť zpěvem(Na) Tu za dar božský bych sobě vážil kdybych(Na) Rozohněn připitím z poháru(Na) Vzdaného mi upřimnou tvou rukou(Na) Požehnání volav tobě na odměnu(Na) V tom slovu vroucném stišenou svou(Na) Vydechnul duši nesmrtelnou(Na)

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

35. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 41. Já lůnem duše pojal vše: (Josef Kuchař)
  2. XIV. Z úst cizích zní teď šveholící píseň, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  4. Duma o skrytém žalu. (Adolf Heyduk)
  5. Elegie. (Emanuel Miřiovský)
  6. Tužba. (Vilém Ambrož)
  7. VIII. Jak často jsem se odříkal (Gustav Pfleger Moravský)
  8. Věnování. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  9. XXIII. Když’s ponejprv ty zapěla (Gustav Pfleger Moravský)
  10. V touze. (Rudolf Pokorný)