BRATRSKÁ.
PímePíme, bratříbratří, z lásky číše,
Otec na nás hledí s výše,
Všechny stejně miluje;
Ctěme bratra jako sebe,
Na zemi pak zkvete nebe,
Věčné se nám slibuje.
Ať ten bratr z cesty zbloudí,
Přec v něm pramen cnosti proudí,
Na čas jen byv pokalen;
Slunce boží všechněm svítí,
Hvězdy září, kvete kvítí,
Všem se chystá rajský den.
Slabým pozděj’ – silným spíše
Otevrou se světla říše,
Po níž touží lidský duch;
Bratr dobrý obrať zraky
Bratra svého nad oblaky,
Kde je láska, světlo – Bůh.
42
A to světlo, a ta láska,
Ona země s nebem páska,
Pak obejme všechny nás;
Tam si ruce zas podáme,
Číše lásky vystřídáme,
V onom ráji – věčných krás.
43