BRATRSKÁ.

Václav Jaromír Picek

BRATRSKÁ.
PímePíme, bratříbratří, z lásky číše, Otec na nás hledí s výše, Všechny stejně miluje; Ctěme bratra jako sebe, Na zemi pak zkvete nebe, Věčné se nám slibuje. Ať ten bratr z cesty zbloudí, Přec v něm pramen cnosti proudí, Na čas jen byv pokalen; Slunce boží všechněm svítí, Hvězdy září, kvete kvítí, Všem se chystá rajský den. Slabým pozděj’ – silným spíše Otevrou se světla říše, Po níž touží lidský duch; Bratr dobrý obrať zraky Bratra svého nad oblaky, Kde je láska, světlo – Bůh. 42 A to světlo, a ta láska, Ona země s nebem páska, Pak obejme všechny nás; Tam si ruce zas podáme, Číše lásky vystřídáme, V onom ráji – věčných krás. 43