KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST.

Václav Jaromír Picek

KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST.
Nermuť sese, můj bratře Čechu, Co své lůže v chyži máš, Drahé vlasti pro útěchu Že své zrnko nepřidáš; Vlast chce vůli, srdce tvoje, Nad těmi jsi králem sám, To jsou zlaté sklady, zdroje, Z těch dar neseš v Slávy chrám. Když ku cnosti bratra vedeš, Statné syny vychováš, Tiše proudem strastí bředeš, Nehodám všem odoláš; Když pospíšíš v svaté seče, Káže-li to vlast a král, Když tam krev tvých synů teče: Pak jsi vlasti – dosti přál. V chrámě zásluh věnců skryto, Co je hvězdic na nebi, Nejkrásnějších tomu svito, Nejradč vlast kdo zvelebí; Ona někdy zváží činy, Kdo byl s duší, s tělem Čech, Ověnčí své věrné syny, V chyži jako na hradech. 74