KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST.

Václav Jaromír Picek

Nermuť se, můj bratře Čechu, Co své lůže v chyži máš, Drahé vlasti pro útěchu Že své zrnko nepřidáš; Vlast chce vůli, srdce tvoje, Nad těmi jsi králem sám, To jsou zlaté sklady, zdroje, Z těch dar neseš v Slávy chrám. Když ku cnosti bratra vedeš, Statné syny vychováš, Tiše proudem strastí bředeš, Nehodám všem odoláš; Když pospíšíš v svaté seče, Káže-li to vlast a král, Když tam krev tvých synů teče: Pak jsi vlasti – dosti přál. V chrámě zásluh věnců skryto, Co je hvězdic na nebi, Nejkrásnějších tomu svito, Nejradč vlast kdo zvelebí; Ona někdy zváží činy, Kdo byl s duší, s tělem Čech, Ověnčí své věrné syny, V chyži jako na hradech.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

281. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEGENDA O KRUHU SV. VÁCLAVA. (Antonín Klášterský)
  2. XXXVI. Hlas z Blaníka. (František Matouš Klácel)
  3. Po boji. (Karel Marie Drahotín Villani)
  4. Vojenská. (Boleslav Jablonský)
  5. Povzbuzení. (Michal Silorad Patrčka)
  6. V. Boj pro vlast. (Josef Hubert Tichý)
  7. Modlitba na Řípu. (Jaroslav Vrchlický)
  8. I. Ty, jenž v tom krutém protivenství boji (Václav Šolc)
  9. Sv. Václav. (František Leubner)
  10. 10. V Boleslavi na knížecím hradě (František Jaroslav Vacek)