ČECH.

Václav Jaromír Picek

Jak jásám, bratří, že jsem Čech, Ta zem že moje vlast, nejblažší jsem z lidí všech, Nebeskou cítě slast. Jen patřte na ty krajiny, Zda-li to není ráj, A na ty vábné lučiny, Kde kvete věčný máj. Zde kyne nebe milené, Jak tam, kde palmy jsou, A jako Alpy vznešené Se české hory pnou; Obložte perlu předrahou Safíry kolkolem, A máte moji vlast milou U věnci spanilém. Zde žijí duše citlivé A blahu proudí krev, Zde roste víno palčivé A rozléhá se zpěv; A tak si myslím, druhové, někdy v hrobě jsem, Kýž nebe jestli takové Jak moje krásná zem.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

666. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 5. Počátek jara. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. ČESKÝ HORAL. (Václav Jaromír Picek)
  3. PĚVCOVO PUTOVÁNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  4. Tvé. (Růžena Jesenská)
  5. Větérku ty šumný! (Irma Geisslová)
  6. Spokojený harfeník. (František Ladislav Čelakovský)
  7. Stesk. (Rudolf Richard Hofmeister)
  8. 62. Převleky. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. XVIII. Na dubě lkala hrdlička, (Vítězslav Hálek)
  10. 210. Náhrada. (Jan Petr Jordan)