VŽDY STEJNÁ PÍSEŇ.

Václav Jaromír Picek

Jen mě nechte zpívat O dědině drahé, V její tvář se dívat, Jak milence blahé: Vždyť to, bratří, víte, Srdce čím oplývá, Že to hned jevíte, Z ust se ples ozývá. Když mohou milenci Stokrát v oku, hlásku, V ruchu a ruměnci Opětovat lásku: Proč se já mám báti, Že planá má píseň, Když i vás uchvátí Stejně sladká tíseň? Tak mě nechte zpívat, Má že vlast je krásná, V duchu věstném snívat, Že zde doba spasná; Snívat o té době, Kde jí zkvete sláva, Dřív než na mém hrobě Povyroste tráva. Nechte vy mne zpívat, Že to tak má víra, Jak chci věčně vzývat Tvorce všehomíra; Jak ten mne do ráje Zbudí zpode trávy, Tak vlast v rouchu maje Zaskví se i slávy.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

192. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O kráse tvé... (Adolf Heyduk)
  2. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  3. Přijmětež, o sestry krásné, (Karel Marie Drahotín Villani)
  4. X. (Josef Kubelka)
  5. I. I u mé hrudi píseň zní, (Alexandr Balcárek)
  6. XIII. Ty dívko zvláště líbezná, (Vítězslav Hálek)
  7. Na Julii. (František Ladislav Čelakovský)
  8. TY NAMALUJEŠ SRDÉČKO. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Zas jednou. (Růžena Jesenská)
  10. S bohem. (Adolf Heyduk)