VŽDY STEJNÁ PÍSENPÍSEŇ.
Jen mě nechte zpívat
O dědině drahé,
V její tvář se dívat,
Jak milence blahé:
Vždyť to, bratří, víte,
Srdce čím oplývá,
Že to hned jevíte,
Z ust se ples ozývá.
Když mohou milenci
Stokrát v oku, hlásku,
V ruchu a ruměnci
Opětovat lásku:
Proč se já mám báti,
Že planá má píseň,
Když i vás uchvátí
Stejně sladká tíseň?
Tak mě nechte zpívat,
Má že vlast je krásná,
V duchu věstném snívat,
Že zde doba spasná;
Snívat o té době,
Kde jí zkvete sláva,
Dřív než na mém hrobě
Povyroste tráva.
104
Nechte vy mne zpívat,
Že to tak má víra,
Jak chci věčně vzývat
Tvorce všehomíra;
Jak ten mne do ráje
Zbudí zpode trávy,
Tak vlast v rouchu maje
Zaskví se i slávy.
105