K POTŮČKU V DĚDINĚ.
Plyň potůčku od podraží
Za Oujezdskou vísku,
Bublej dolem ku Slávinu *)
Habřinou po písku.
Ty budíš teď v srdci mužném
Sladké upomínky,
Z jara klouček jak pouštíval –
Obraz štěstí – mlýnky.
Jak radostí s druhy tleskal,
Skákal kolem hříčky,
Když tvé vlnky tepávaly
Něžné lopatičky.
Kam se děli druzi mládí,
Co tu se mnou hráli?
Kam ty modré dvě očinky,
Co se na mne smály?
Od těch dobdob, co srdcem pěvce
Proudilo již písní,
Písní touhy, plesů, lásky
Ve tajemné tísni!
———
*) Les v utěšeném údolí blíže Loukova a Sezemic.
9
Jaké po nebi mu jasném
Přešly bouře velké,
Žeby proudy neobsáhlo
Tvé korýtko mělké.
Proto předce choval věrně
Slova své matinky:
Mít za vůdce hvězdu ctnosti
Po život celinký.
Plyň potůčku – slzu vezma,
Upomínky pěstuj,
A tam u hřbitova věrně
Vše matince zvěstuj.
10