ODJEZD NA VOJNU.
S Bohem buď matičko,
Bratře a sestřičko,
Víc doma nebudu spát;
Můj koník ten vraný
Hrabe jíž sedlaný,
Dál chce do války se hnát.
Máti dej znamení,
Sestro políbení,
Bratře koníka přiveď;
Šavle již po boku,
Nuž koni do skoku;
Do boje, do ohně leť.
Cupity, dupity,
Jezdec již ukrytý
Za všemi zahradami;
Nikdo ho nevidí,
Přece ho vyslídí
Oči dvě se slzami.
Vy oči jak nebe,
Pomněte na sebe,
Proč jste se rozplakaly?
Zlí lidé jak hadi
S úklady v kapradí
Lásce hrob vykopali.
65
V bělounký šáteček,
Od ní to dáreček,
Jezdec též slze roní;
Řehce kůň v tom hoři,
Míje vše zádvoří,
Jak kdy ho vlci honí.
Slunce již zapadá,
Kůň sotva dopadá
Přes hory, přes doly dech;
Utíkej kraj světa,
Bol tě přec doletá,
Střela – blesk jeho je spěch.
Ještě se obrátí
Jednou jak v závratí
Jezdec na vísku blahou;
Poslední záře se
V okénku zatřese,
Kde nechal dívku drahou.
Kůň dolem, kůň horem,
Krkavce s krákorem
V oblakách hladové zřít;
Počkejte do boje,
Vždyť hody vy svoje
Ráno již budete mít.
66
Z blízka i z daleka
Blesk a hrom přitěká,
Z mračen-li nikdo neví;
Až když je po noci,
Krvaví potoci –
Bojiště všem se jeví.
Slunce jde nad hory,
K vísce přes oupory
Sám komoň skáče chvatem;
Šáteček u sedla –
Panna kde ubledla –
Schvácený klesne na zem.
Odvažte šáteček,
Vrácený dáreček,
Modré ho oči chtějí,
Slze jak perličky
Přes bledé tvářičky
V šáteček jen se lejí.
Slzičky lejte se,
Ňadérka chvějte se,
Strápené srdce puká;
Slunko než zapadlo,
Srdce již uvadlo,
Za humny sejček huká.
67