Jde chvíle snů. Proud zlata naposled
v kraj padá širý, ztichlý, zadumaný...
Mdle v okna červánků se dívá hled,
a věže planou nachem obetkány,
kdy rozžhaveno v ryzí, čistý kov
to velké slunce klesá tiše v rov.
Je nejkrasším v té umírání chvíli,
kdy v noci náruč zlatou hlavu chýlí.
V tu starou báj se noří zamyšlen
teď učenec. – V dál oknem klidně zírá...
Již v síni stín je k stínu přitulen,
a klidu kouzlo samu práci svírá.
Stůl opuštěn – viz na něm listů sněm!
V těch vědec rozumu jen mluvil rtem...
Snad citu květ mu v červáncích se vrací,
než slunce mroucí ve tmách dokrvácí
tam za horou.
Však těžko květu bez slunce je žít! – –
Tma širou dál juž ve sny zkolébala.
Sed’ učenec. Zas lampy vlídný svit
mu v práci hledí. – Ó, ta kobka malá
zná hodin řad, kdy píle šerá báj
tu denně snuje svého kouzla taj,
kdy vlákna jemná bez ustání skládá
a prapor vítězný z nich věkům spřádá. –
Vstal vědec. Kráčí k labyrintu knih,
cos rukou pevnou k dílu sobě hledá;
v tom zlatý květ na drobné desce mih’
se oku jeho letem. – Knížku zvedá
z řad foliantů. Prach s ní setřel v chvat,
pak zlata ořízky se dotek’ snad...
Však na místo zas snivě knížku vrací
a v dumách usedá si k práci – práci.
A rudá knížka jasem prokmitá,
jak v poli mák, v těch plných klasech vědy,
jak ptačí píseň v les kdy zavítá.
Aj! Svazek veršů... Dávných časů sledy,
kdy v ušlechtilou učencovu líc
žár lásky pad’ a květů na tisíc
mu v cesty. Zbyl z nich ten na knížce rudé,
jak svadlá růže upomínkou zbude.
„Je láska sen“, tak řekl tisíckrát,
„ne snít, vždyť k činům život ducha volá,
ó, není, není času snít, ni spat,
jen v poutech práce člověk sny své zdolá.“ –
A přece jen, kdy ve knih zbloudí tlum,
květ zlatý v chvíli našeptá mu dum,
třpyt rosy v měkké se mu oko vkrádá
a vroucí lásky taj mu v duši spřádá.
Pak v sny mu sprchne upomínek sled
na bytost, jež jej vroucně milovala,
a verše lásky, jež tak dávno čet’, –
je perut práce v zapomnění svála –
zas hlasně zahlaholí v duše skryt,
jak píseň těm, kdo touží ještě žít. – –
Vždyť knížka rudá se svým zlatým květem,
ta věčně bude bloudit širým světem.