Již soumrak tichý v kraje slét’.

Herma Pilbauerová

Již soumrak tichý v stmělé kraje sléť. Sad podřimuje, klid mu na skráň sedá, drozd s písní večerní na větev sed’, a jásot její ani spát mu nedá. Jak hlídal by tu jarních vděků dav: jilm košatý, v němž hnizd jeptačích světů, ten břízy bílé drobnolistý háv a mocný dub s tou jemnou třásní květů. Teď první hvězda líbá nebes báň. – Sen jímá kraj, dech klidný zeleň vlní, třpyt rosy kropí květů vonnou skráň a duši měkkou mocná touha plní. Kdy dřímá vše, tu procitne, a v let v modrou dáli, hvězdami co hoří – – jeť každá hvězda, věřte, lásky květ, a sladko tonout v takých květů moři.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

89. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  2. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  3. JARNÍ MOTIVY. (Herma Pilbauerová)
  4. ROMANCE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Requiescat. (Augustin Eugen Mužík)
  6. BÁSEŇ LETNÍHO DNE. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Vánek. (Julius Alois Koráb)
  8. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Týden tepla. (Alois Škampa)