Mír.

Karel Babánek

„Vy radost slunce ranního v svých máte očích přivřených, a barvu růží ve tvářích, těch růží světle červených!“ „My s úsměvy jsme vstávaly v radostných vždycky náladách. S popěvkem na rtech Radost jen vždy chodí v našich zahradách – !“ „Oh, rcete, vašich v zahradách nebývá nikdy šeření? A nikdy bledí nechodí tam, touhou, smutkem umdlení?“ „My štěstí naše, úsměvy, jim všechny rády rozdáme, a měkkou dlaní s jejich čel jim smutek něžně stíráme – !“ „Po opuštěné cestě tam, sesláblí nikdy nechodí? A ve tmách jejich nikdy tam se zoufalství jim nezrodí?“ „My pevnou rukou po cestách je jejich, silné, povedem, a těm, již ve tmách zbloudili, my světla jasná rozžehnem!“ „A nikdy stínů potom chlad už do duší jim nenapad, když večer je, a zsinalý zří měsíc vašich do zahrad?“ „Oh, my se ještě modlíme, vždy na večer se modlíme, a za klid jejich duší my, za klid jich duší prosíme!“

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

155. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ ZAHRADA (Alfons Breska)
  2. Zpěv staletími bloudící táh’ naší touhy snem, (Otokar Březina)
  3. PRÝ ZÁŘÍ NOVÉ KVĚTY... (Zikmund Winter)
  4. JINDY A NYNÍ. (Zikmund Winter)
  5. Tvou zahradou má duše touží být. (Růžena Jesenská)
  6. ROZHOVOR (Rudolf Medek)
  7. FINALE. (Karel Boromejský Hájek)
  8. SNY – BALONY. (Zikmund Winter)
  9. SEN JEDEN SVÍTÍ... (Otokar Březina)
  10. TEN TEPLÝ VEČER... (Antonín Sova)