Jarní jitro.

Václav Pok Poděbradský

Jitro když se v jarní kráse nad přírodou zasměje, na vše strany svého kouzla mocná zrnka zaseje. Ptáčeti zpěv v hrdlo vkládá, v květy vdéchá barev vnady, všemu tvorstvu čerstvost dává, oživuje hory, sady, rostliny rosou napájí, by nelkaly vedrem v máji, paprsleky nebes světla hřeje všeho tvorstva údy, a kde dříve pusto bylo, život vlévá v siré hrudy. Naděje svůj trůn rozkládá nade jarním jitrem krásným, požehnání s výše kyne, blížíc se svým krokem spasným – všude činnost, rozkoš, ráj: jaro blaho – blaho máj!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

532. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Varoň. (Antal Stašek)
  2. Zráda jara. (Eliška Krásnohorská)
  3. Vzpomínka. (František Ladislav Čelakovský)
  4. LUČINA (Karel Dostál-Lutinov)
  5. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  6. Vyhlídka. (Václav Jaromír Picek)
  7. PTÁCI. (František Kyselý)
  8. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  9. Matičce. (Herma Pilbauerová)
  10. Anděl Páně. (Jan Ježek)