III. Svítí hvězda na nebeské báni,

Václav Pok Poděbradský

III.
Svítí hvězda na nebeské báni,
Svítí hvězda na nebeské báni,
na zem roztouženě pohlíží, k ulevení nehod, obtíží milosrdně pomocna se sklání.
Zdá se sic, že hasne za svítání, v slunce lesk se však jen pohříží, v noci se zas k zemi přiblíží, tokem plynouc v něžném usmívání. V čistou člověka hruď jemně hledí, a kde srdce vášeň nekalí, tam si v pohově ctné zabesedí. Září dcera nebes vnadou skvělou, květy plodíc tam, kde úskalí žeň dřív ničilo svou mocí smělou. 43