IV. U kolébky stráží láska bdělá,

Václav Pok Poděbradský

IV.
U kolébky stráží láska bdělá,
U kolébky stráží láska bdělá,
kde spočívá útlé nemluvně; láska pěstuje též domluvně kvítka vyrostlá, však nedospělá.
Láska, Boha samého řeč skvělá, lijíc v naše vnitro výmluvně pravdy slova, kyne námluvně, celovati její ústa rdělá. Kde se nuzák chleba drobty sytí, bol kde nalezá svou potěchu, nad hrobem kde pučí nové žití; zem kde miluje, co nadzemského, v božskosti své čistém nádechu: tamť dlí láska z chrámu nebeského. 44