IV. U kolébky stráží láska bdělá,

Václav Pok Poděbradský

U kolébky stráží láska bdělá, kde spočívá útlé nemluvně; láska pěstuje též domluvně kvítka vyrostlá, však nedospělá. Láska, Boha samého řeč skvělá, lijíc v naše vnitro výmluvně pravdy slova, kyne námluvně, celovati její ústa rdělá. Kde se nuzák chleba drobty sytí, bol kde nalezá svou potěchu, nad hrobem kde pučí nové žití; zem kde miluje, co nadzemského, v božskosti své čistém nádechu: tamť dlí láska z chrámu nebeského.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1085. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MY NESMÍME BÝT DLOUHO ŠTASTNI! (Jaroslav Vrchlický)
  2. Láska manželská. (Šebestián Hněvkovský)
  3. Aj jak choť ten o choť svou se snaží! (František Sušil)
  4. Šťastný párek. (Hugo Václav Wunsch)
  5. 2. Nebesa, jenž vroucí tuto žádost (František Jaroslav Vacek)
  6. Kázeň v lásce, zákon pro hlupáka... (Adolf Heyduk)
  7. Nad hrobem učitele. (Václav Antonín Crha)
  8. VII. Nejlahodněj však jen ono pění (Václav Pok Poděbradský)
  9. Můj andělíček. (Antonín Koukl)
  10. II. Velevážená, drahá učitelko naše! (Herma Pilbauerová)