VII. Nejlahodněj však jen ono pění

Václav Pok Poděbradský

Nejlahodněj však jen ono pění blaho vlévá v nezkažený cit, kteréž lásky božské svatosvit všudy šíří v velebném svém znění. V blahém čisté tužby rozechvění lidumilství činné velebit, národu pak svému objevit lásky skutky v pozemském tom dlení; bratřím hlásat vřelou lásky píseň, aby těcha rostla, hynul bol, volnost květla a mizela tíseň: za nejvznešenější to pokládám, vzdělanců veliký za úkol, jemuž na oltář svou žertvu skládám.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

566. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dopěv. (František Sušil)
  2. Do památníku mladému básníku Krasoslavu Skřivánkovi, příteli svému. (Václav Antonín Crha)
  3. P. Doležálkovi. (František Dobromysl Trnka)
  4. IV. Do dvora přišli cikáni (Karel Mašek)
  5. Matce Podlipských. (Josef Václav Frič)
  6. 212. Ejhle, anděl světlý z nebes krajů (Eduard Just)
  7. 1. Lyra. (Josef Wenzig)
  8. JAN KOCHANOWSKI! (Xaver Dvořák)
  9. IV. U kolébky stráží láska bdělá, (Václav Pok Poděbradský)
  10. AŽ MNE NEBUDE. (Václav Jaromír Picek)