IV. Do dvora přišli cikáni

Karel Mašek

Do dvora přišli cikáni se svojí hudbou divnou – jaké v tom jejich skřípání nezvyklé písně živnou! Nadšení sídlí ve zraku, nouze v tom šatě bídném; divná ta píseň tuláků zaznívá v domě klidném. Nedůvěra je přijala smísena s pověrou, bázní – mizí však cit ten znenáhla, když jejich hudba zazní. Zvláštně to k srdci hovoří, divně to mysl chvátí, v minulost duch se ponoří, mnohé se štěstí vrátí. Srdce mé, cikán toulavý, také tak na pouti bývá, lidem v jich pestré zábavy u krbů klidných zpívá. Rozteskní mnohé i zveselí rozmarem svého hlasu – pak se mu almužna udělí a ať si jde třeba k ďasu!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1317. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. P. Doležálkovi. (František Dobromysl Trnka)
  2. Do památníku mladému básníku Krasoslavu Skřivánkovi, příteli svému. (Václav Antonín Crha)
  3. VII. Nejlahodněj však jen ono pění (Václav Pok Poděbradský)
  4. 7. Tys božské hudby milovníkem (Josef Uhlíř)
  5. 126. Veselosti písně prozpěvujte, (Jan Kollár)
  6. Školye vlastenecká. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. 55. Jak když se jaro obnoví (Josef Uhlíř)
  8. Dopěv. (František Sušil)
  9. Chvála jazyka českého. (Karel Alois Vinařický)
  10. VEČERNÍ SOULAD (Božena Benešová)