Návštěva.
Navštívil jsem domek
chudý, chudičký,
hospodář mě vede
do své světničky.
U kamen dědeček,
po zemi děti
válí se v košilkách
v rozkošné změti:
Pán Bůh požehnej!
Odtud po záhrobni
do chléva mě ved’,
kravičku jsem, straku,
u žlabu tam zhléd’.
Telátko dětinně
choulí se k matce:
jak na ně pohlíží
laskavě, sladce!
Pán Bůh požehnej!
[33]
A pak do zahrádky,
šli jsme kvetoucí,
jablka a slivky
shlédnout – budoucí.
Jabloňky pýří se
bohatým květem,
pro pýchu tatíka,
pro radosť dětem:
Pán Bůh požehnej!
Pod zahrádkou pole
pěkně oseto –
dá-li jenom Pán Bůh
vláhu na leto!
Horal si ruce mne
nad bujnou jaří:
snad se mu žitečko
na chlebík zdaří.
Pán Bůh požehnej!
34