Návštěva.

Rudolf Pokorný

Návštěva.
Navštívil jsem domek chudý, chudičký, hospodář mě vede do své světničky. U kamen dědeček, po zemi děti válí se v košilkách v rozkošné změti: Pán Bůh požehnej! Odtud po záhrobni do chléva mě ved’, kravičku jsem, straku, u žlabu tam zhléd’. Telátko dětinně choulí se k matce: jak na ně pohlíží laskavě, sladce! Pán Bůh požehnej! [33] A pak do zahrádky, šli jsme kvetoucí, jablka a slivky shlédnout – budoucí. Jabloňky pýří se bohatým květem, pro pýchu tatíka, pro radosť dětem: Pán Bůh požehnej! Pod zahrádkou pole pěkně oseto – dá-li jenom Pán Bůh vláhu na leto! Horal si ruce mne nad bujnou jaří: snad se mu žitečko na chlebík zdaří. Pán Bůh požehnej! 34