České granáty.

Rudolf Pokorný

České granáty.
Hory naše, hory české k Tatrám až a k Beskydám! Jak mi tluče srdce v těle, kdykoli vás uhlídám! O, vy moje Krkonoše! jak jste krásny, bohaty: na skráních vám slunce plane, v prsou české granáty! V drobných chatách krkonošských ňadra se ti rozšíří: máme svoje drahokamy! Hoj, a naši brusíři horalé jsou věru statní! Pohleď jen tam do chaty: brousí jakby do koruny naše české granáty. [102] Pevní lidé svalů tuhých, při té bídě šťastní přec. Běda jen, že na granáty dostal zálusk vetřelec! Prochází juž naše hory – nedej, Pane přesvatý! by ten zloděj brousil jednou naše české granáty! 103