Uvítání jara.

Rudolf Pokorný

Uvítání jara.
Na křídélkách zlatých jaro letí zpět, zlatá pírka trousí, kudy jeho let. Vonné květy hází na zem z věnečku, sladké písně sype dolů z ranečku. U potoka dítek jako motýlů, ručky se jim boří v jamky do jílu. Potom začne dílo – pěkně do šíře, do čtverečků dutých hnětou hmoždíře. Pak se rozestaví, jak houf rytířů a vítají jaro – střelbou z hmoždířů! [13]