Léto.

Rudolf Pokorný

Léto.
Narostlo jaro do vysoka, juž starosti mu hledí z oka. Tu musí býti v lese, v poli – naběhá se, až nohy bolí! Pot řine se mu s čela, líce – juž není ani jarem více. Dospělo v léto, v mužné léto a žati musí, kde co seto. Tam uzel trávy z polí vleče, tu pospíchá na senoseče. Tam zlaté klasy v potu kosí, tu váže je a v stohy nosí. A se sluníčkem ráno vstává, strniště všady zaorává. [21] I na mlat musí, s mlatci mlátit, co dal mu kdo, teď stokrát vrátit. Ký div, že záhy ustarané dědečkem podzimem se stane? Ký div, že vlas mu brzo bělí, když klid má sotva o neděli! Ký div, že schátrá, časně hyne a odlétá kams v světy jiné! 22
Básně v knize Opět na horách:
  1. Opět na horách.
  2. Pohádka o měděném, stříbrném a zlatém lese.
  3. Sen hory.
  4. Uvítání jara.
  5. Jaro v horách.
  6. Bouře v horách.
  7. Léto.
  8. Babí léto.
  9. V podzimních mlhách.
  10. Sněží...
  11. Večer v horách.
  12. Návštěva.
  13. 1. Stojí hora nad horou,
  14. 2. Nedal bych já volnosť svou
  15. 3. Kytičko má vonná,
  16. 4. Ta píšťalka vrbová
  17. 5. Stojí hora nad horou,
  18. Uhlíři.
  19. Krakonoš.
  20. Jak Krakonoš trestá.
  21. Čert na horách.
  22. Kantor.
  23. Poslední rychtář.
  24. Zima v horách.
  25. Kovář.
  26. Myslivecký život.
  27. Oráč.
  28. Husačka.
  29. Horská fara.
  30. Kovkop.
  31. Pašeři.
  32. Hrobník.
  33. Výměnkáři.
  34. Krčmář.
  35. Pod křížem.
  36. Mlýn v horách.
  37. Bába doktorka.
  38. Dřevorubci.
  39. České granáty.
  40. Kolovrátkář.