2. Nedal bych já volnosť svou

Rudolf Pokorný

2.
Nedal bych já volnosť svou
Nedal bych já volnosť svou
za tureckou zem: jak můj otec i já budu radši pasákem.
[35] Nemoh’ bych já v paláci ani hrubě spát: nade mnou ten čistý blankyt scházel by mně snad. Nebyl bych já v paláci ani dlouho živ – nemohl bych píšťalky už řezat sobě z jiv. Z jiv, co nikdy neslyší kohoutů ni vod: pískneš jen, a mrtvý musí tančit o překot! Nedal bych já hory své za celičký svět! Vím, že by se zastesklo mi, že bych hned byl zpět!