Kovkop.

Rudolf Pokorný

Není lepší živobytí, jako když se zdaří: od jinošství žije v báni do vetchého stáří! Dávno slunce neuviděl vycházeti z jitra: záře jeho neproniká, do rudného nitra! Kovkopem je čtyřicet let, prolez’ všecky doly, nosákem a klínem tesal chodníky a štoly. Táčkářem byl ještě chlapec, potom průkopníkem, střídačem zas, ale podnes zůstal šichtovníkem! Není lepší živobytí, jako když se zdaří: podůlný mu neukázal ještě vlídnou tváři! Po čtyřech se vléci musí chodníky jak zvíře: šťastnějšího tvora v světě není nad havíře! Nad havíře, nad kovkopa, co vynáší z bání zlato, stříbro, aby měli čím se zdobit páni! Horké slzy, pot, krev rukou lpějí na tom kovu – kdo pak uzná na tom světě bídu kovkopovu! Nad havířské živobytí není ani dvorní: bez hluku ho jednou pohřbí mstivý mužík horní!

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

7. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 180. Staří a mladí. (Jan Petr Jordan)
  2. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Štědrý večer. (František Cajthaml-Liberté)
  4. XXVIII. Uhelný důl. (Adolf Heyduk)
  5. Příbram.... (František Cajthaml-Liberté)
  6. Dělnická bajka. (Beneš Doubravský)
  7. Přání. (Josef Václav Sládek)
  8. Mračno. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. Vesnické děti. (František Cajthaml-Liberté)
  10. Žalm života. (Jaroslav Vrchlický)