Čtverlístek.
Chaloupka malá, chaloupka nízká,
a přec jí byla plničká víska:
učitel, rychtář, velebníček,
radní tam, konšelé
viděli anděle,
kostelíček!
Čtverlístek děvčat v chaloupce roste,
každičké švarné, každičké prosté,
jako ta svatá na oltáři.
Což, pane kaplane,
často se namane
v breviaři!
A ten náš mladý učitel, šelma,
také prý neměl na očích bělma:
v kostele o mši, slyšte, panny!
vlezl mu z trampoty
čtverlístek na noty,
na varhany.
Rychtáři v účtech nadělal bryndy,
jakživo se to nestalo jindy,
40
v hlavě prý se mu všecko pletlo:
chtěl sednouť na koně,
vylezl – zle o ně! –
na pometlo!
Kolika hochům uvízl v hlavě,
kolika pomoh’ ku věčné slávě!
Na konec ale, zlý to osud!
uvadnul, opadnul,
chytil, co popadnul,
má to posud!
41