Čtverlístek.

Rudolf Pokorný

Čtverlístek.
Chaloupka malá, chaloupka nízká, a přec jí byla plničká víska: učitel, rychtář, velebníček, radní tam, konšelé viděli anděle, kostelíček! Čtverlístek děvčat v chaloupce roste, každičké švarné, každičké prosté, jako ta svatá na oltáři. Což, pane kaplane, často se namane v breviaři! A ten náš mladý učitel, šelma, také prý neměl na očích bělma: v kostele o mši, slyšte, panny! vlezl mu z trampoty čtverlístek na noty, na varhany. Rychtáři v účtech nadělal bryndy, jakživo se to nestalo jindy, 40 v hlavě prý se mu všecko pletlo: chtěl sednouť na koně, vylezl – zle o ně! – na pometlo! Kolika hochům uvízl v hlavě, kolika pomoh’ ku věčné slávě! Na konec ale, zlý to osud! uvadnul, opadnul, chytil, co popadnul, má to posud! 41