Rci, růže bílá...

Rudolf Pokorný

Rci, růže bílá... (Na hřbitově.)
Rci, růže bílá, kdo ti dal té zdoby? Či všecka krása, již uspaly hroby, na líčku tobě procitla? A zář, jež na těch mrtvých retech zvadla, či opět sladce na ústech ti zmladla a v noc mé duši zasvitla? Ó ruko má, ó srdce kouzlem spité, co v nitru cítím, kterak vyslovíte! A přec je to div nezničí! A přec mi blaze: neb má růže smavá, co ve mně lidského, již dokonává, však rodí se, co slavičí!... 81