Ven srdce!

Rudolf Pokorný

Ven srdce!
Zas první poupě v zahradě a ptáček první tu, a miliony hvězdiček se rojí z blankytu. Keř, pták i tažný obláček, vše plesá, plápolá: hle, jaro vletlo na hory, ó kdož mu odolá? A každý keř a každý strom se zalesk’ poupaty, a ptáček z větví zazpíval, kterak jest bohatý. I od potoku o štěstí cos buble do kola: hle, jaro vletlo na hory, ó kdož mu odolá? Ven srdce z ňader! Otevř se a slyš a kořisti, ať písní v tebe napadá jak rosy do listí. 20 A v mráčků chvat i v slunce žár, v let krásný sokola, v skřivánčí rej se druž a pěj: ó kdož ti odolá? 21