Vojáci.

Rudolf Pokorný

Vojáci.
Přijeli vojáci, přijeli na hory: nechoďte, panenky, nechoďte z komory! Běloučký kabátec, červené výložky, ostruhy, podkůvky každý má pod nožky. Třpytivou šavličku každý má po boku, a ta mu zazvoní do kroku, do skoku! Nevěřte vojákům, držte se pozdálí: každý jen slibuje, každý jen ošálí. Každý si doma již vyhlídal děvčátko: což se proň napláče, natouží přesladko! 44 Po léta načeká, naději neztrácí, po horách vzdálených očka svá obrací! Ani tu na horách není to jináče: mnohá z vás panenky, tajně si zapláče! 45