V. Usnulo mi srdce v ňadru

Rudolf Pokorný

V.
Usnulo mi srdce v ňadru
Usnulo mi srdce v ňadru
jako píseň pod lupínky, zdají se mu zas ty staré čarokrásné upomínky!
Ó však se mi neprobudí, pokud v něm ten obraz visí, jenž je k spánku zkolébával, a jenž vzbudí sám je kdysi! 113 Ó však se mi neprobudí, pokud milý hovor slyší z malé vísky na vršíku, z nízké chaty – pod cypřiší!...