VIII. Proto prý Prušan krad a drancoval,

Josef Jiří Polabský

Proto prý Prušan krad a drancoval, že synem svaté naší církve není, jenž „nepokradeš“ má v svém zákonu, tak hlásá nyní mnohý v rozhorlení; on nezná Boha, nezná pravou cnosť, on v bludech kacířských se brodit zvyklý, a proto prý to není žádný div, že z posledních nás skoro kalhot svlíkli. Aj rcete bloudí, zda že Jezovit též údem svaté církve býti může? vždyť ten, ač knězem kdyby moh’, by z poslední nás svlekl kůže.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

270. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 147. Po úkazu tomto nelaskavém (Jan Kollár)
  2. Útrpný kardinál. (Augusta Vojtěch Nevšímal)
  3. 528. Aspoň dvou, třech z nich ti předce zjevím, (Jan Kollár)
  4. Políbení pokoje. (František Kyselý)
  5. 155. Teď nám, řekli usta mého družby, (Jan Kollár)
  6. Rub „očistné“ akce. (Josef František Karas)
  7. 244. Chvála Bohu! že už vymizeli (Jan Kollár)
  8. XX. Ten není rekem největším, (Vítězslav Hálek)
  9. 196. Neděle nám svatá přemilostně (Jan Kollár)
  10. 201. Práznoť jest to nade pohanskými (Jan Kollár)