Políbení pokoje.

František Kyselý

Jat úžasem a sotva sluchu věře hned opat svatý ustal v modlení, když svatogerasimském po klášteře zvuk dřeva dával k pohřbu znamení. Aj, koho náhle z klášterního kola Pán povolal, by dal mu odplatu, že znamení již k pohřbu jeho volá a že to nevědomo opatu? Krok urychluje do svatyně běžel; tam zatím shromáždil se mnichů sbor a mezi nimi mrtvý v rakvi ležel, všem známý jako poslušnosti vzor. Ač ustálen byl v umrtvení strohém, přec opat u rakve měl trpký žel, že nenadále, nedav ani s Bohem, v ráj míru poslušný mnich odešel. Změk’ všecek něhou na mrtvého patře, jenž znikl pozemského rozbroje, a posléz toužně provolal: „Vstaň, bratře, a dej mi políbení pokoje!“ Tu pozdvihl se mrtvý oslovený, by jako vždycky učinil mu vděk; vzhléd’ smavě k němu, vzal jej pod rameny a vtisk’ mu na tvář něžný polibek. Pak tiše v rakev ulehl a znovu snem spravedlivých dřímati se jal, však pocel jeho duši opatovu až na dno mírem věčným pronikal.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

163. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 4. Se zalíbením na Váceslava (František Jaroslav Vacek)
  2. Jsou-li tobě jeskyně ty známy, (František Sušil)
  3. XIII. Na Tetíně, prostém světa křiku, (František Jaroslav Kamenický)
  4. 199. Druhého dne časem ranní doby (Jan Kollár)
  5. 181. V tomže městě s těkavostí stejnou (Jan Kollár)
  6. VIII. Proto prý Prušan krad a drancoval, (Josef Jiří Polabský)
  7. 147. Po úkazu tomto nelaskavém (Jan Kollár)
  8. 594. Zde též věže, jako obelisky, (Jan Kollár)
  9. 61. Poněvádž řeč slavskou zde už zmaru (Jan Kollár)
  10. 104. Chrám. (Jan Petr Jordan)