Zastaveníčko.

Milota Zdirad Polák

Lesy se ztišily již. Šero se schýlilo níž. Hvězdičky svítili jasně. Zdřímáš, ó milenko? – spíš? V stříbrné jasnosti své Září na tvářinky tvé Měsíc, jenž vznáší se výš; Spíš, drahá milenko? – spíš? Sotva že uplynul jen Rozmile zjasnělý den, Pění víc neslyšíš mého; Baví tě líbezný sen, Líbá teď hubinku tvou, Tváře, jenž k rozkoši zvou. Kýžbych na chvílčinku jen Mohl být, děvče! tvůj sen! Dobře se panenko měj, Tichost ti pokoje přej, Větříčku! příjemným dechem V kadeře líbě zachvěj, Tiše se přes lůžko vznes, Občerstvi milenku dnes, Kvítí jí po tílku sej! Dívčinko! dobře se měj.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

64. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZASTAVENÍČKO (druhé). (Václav Hanka)
  2. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  3. Na loďce. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  4. Hvězdo, hvězdo, tys mne zradila. (Václav Antonín Crha)
  5. Písně lesní. (Václav Antonín Crha)
  6. Neznámé. (Emanuel Züngel)
  7. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  8. XXXIX. S dnem noc se navždy rozešla. (Vítězslav Hálek)
  9. I. Tajemné šero háje líbá, (Boleslav Jablonský)
  10. Píseň k hvězdám. (Jan z Hvězdy)