Zastaveníčko.

Milota Zdirad Polák

Zastaveníčko.
Lesy se ztišily již. Šero se schýlilo níž. Hvězdičky svítili jasně. Zdřímáš, ó milenko? – spíš? V stříbrné jasnosti své Září na tvářinky tvé Měsíc, jenž vznáší se výš; Spíš, drahá milenko? – spíš? Sotva že uplynul jen Rozmile zjasnělý den, Pění víc neslyšíš mého; Baví tě líbezný sen, Líbá teď hubinku tvou, Tváře, jenž k rozkoši zvou. Kýžbych na chvílčinku jen Mohl být, děvče! tvůj sen! Dobře se panenko měj, Tichost ti pokoje přej, Větříčku! příjemným dechem V kadeře líbě zachvěj, 120 Tiše se přes lůžko vznes, Občerstvi milenku dnes, Kvítí jí po tílku sej! Dívčinko! dobře se měj. 121
Básně v knize Smíšené básně (in Spisy Miloty Zdirada Poláka, díl 1):
  1. Mluvozpyt.
  2. Nevěrná.
  3. Z večera.
  4. Zastaveníčko.
  5. Blaženost lásky.
  6. Dar Borence.
  7. Běla.
  8. Čechové na cizá vojska.
  9. Výprava do pole.
  10. Zbrojení se Čechů.
  11. Zbrojení se černých divochů k boji.
  12. Květoslav a Kráska.
  13. Dívčin nářek.
  14. Zlomky z básně Milek.
  15. Epištola.
  16. Anince.
  17. Při Mělničině.
  18. Dítěti.
  19. Mudrc a rek.
  20. Na Mílu.
  21. Válka čili mír?
  22. Dvě milenky.
  23. Věno.
  24. Na pozvání.
  25. Oskar z Alvy.
  26. I. Venecia.
  27. II. Pod obrazem Petrarkovým.
  28. III. Ariosto.
  29. IV. Dante.
  30. V. Socha Venuše Medicejské.
  31. VI. Starý Řím.
  32. VII. Apollo Belvedere.
  33. VIII. Neapole.
  34. Válka na Inisthoně.