Zbrojení se černých divochů k boji.

Milota Zdirad Polák

Zbrojení se černých divochů k boji.
Z jeskyň a z oudolí valte se k boji! Zástupy bělanů na nás se strojí. Hrňte se s hlaholem v moři jak vlny, Dusem se zatřese jeku les plný! Na rohy zatrubte po horách, Zvuk ať se rozlíhá v oborách: Trará! horá! Holala, hohá! Dupte a cupejte! po stráních třeštěte! Cestu skrz dubinu krvavou kleštěte! Rameny, hnáty kdo může jen hnouti, OštipuOštipu, meče se musí dnes tknouti. Jako když vichřice rákosem klátí, Řemdihy nedlete proti nim hnáti. Číhejte, tiše se sehněte, Do proutí na mech si lehněte! Pak ven z houští, Ze strání, z pouští, Vztekle, jak ďáblové na ně si skočíme, V kouřící krvi meč blýskavý smočíme. 134 Kácejte jedle, a lámejte kmeny, Všickni ať ouzkostí zblednou jak stěny! Plamen hned vznikne, jak v horoucím pekle, Jiskry až k oblakům donese vztekle. Dříví sem do stohu přivalte, Chvojí to do kola zapalte, Pak se vznese Kouř v celém lese. Sloupy se šeravé schoulejí do mraku Krevně se zčervení modrota oblaku. Proti nim stůjte, co kůrnaté duby, S ostrými meči, jak mořských psů zuby, Na smrt se braňte, a na zem je klaďte, Možné kde kterého se světa shlaďte! Hlavy z nich sekerou srážejte, Oštipy do prsou vrážejte, A na boky Kulky a broky! Hranice po lesích najednou zapalme, Lítě pak k rovinám z pouště se vyvalme! 135