XXVI. OŠIZENÁ.

František Serafínský Procházka

Groš ke groši z trhu v koši nosila a nosila, po dědině babka groši zvonila. Lidské řeči chtí to větší, tolary, prý tolary, a těch prý už měla plné almary. Však zvonila babka milá na krátko, dosť na krátko. – „Já řku, vždyť jste učiněné děvčátko! No, paňmámo, je vám známo, – co bych prál, no, co bych prál, císař sám ten metál zde mně daroval...“ Brach se bočil, k babce točil znenáhla a znenáhla, až své groše spočítané vytáhla. – Groš ke groši znova v koši nosí, ale nezvoní, když jí starý husár plách’ jak na koni.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

27. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TRH V SEVILLE. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Opatrnosti nikdy nezbývá. (Jan Evangelista Nečas)
  3. MARNOST STARÝCH. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Prožluklý den. (Josef Václav Sládek)
  5. Janek. (Josef Václav Sládek)
  6. Cestou. (Josef Kalus)
  7. 36. Mé přání básníkovi Xovi. (František Ladislav Čelakovský)
  8. Zajícové. (František Ladislav Čelakovský)
  9. Pěšky jako za vozem. (František Karel Drahoňovský)
  10. MELEZÝNKOVY PERNÍČKY (Antonín Klášterský)