VĚŘÍM.

František Serafínský Procházka

Jen jedna píseň může pravá býti(J5f) Ač tropického jihu žhavé kvítí(J5f) tě omámí že spit jsi jako vínem(J5f) v němž kypí krůpěj krve Bakchantek(J5m) ať Saharou jda pookřeješ stínem(J5f) jejž vrhl v písek palem svůdný vděk(J5m) ať sfinga bájná jež tu trčí v písku(J5f) tě k dumám pohne kouzlem hlubokým(J5m) ať v ustrnutí zíráš k obelisku(J5f) v nějž Hâfiz vepsal nesmrtelný rým(J5m) ať Olymp celý s bohů krásou nahou(J5f) že sotva dýcháš zajme duši tvou(J5m) a Léthe toužíš opiti se vlahou(J5f) to vše je hlasem který ozvěnou(J5m) jen zachvěje tvým nitrem malou chvíli(J5f) a touha větší jako holub bílý(J5f) se snese k tobě a pohne ti rtoma(J5f) mně stýská se oh nejsem nejsem doma(J5f) Však umění je které nezná mezí(J5f) leč tvořit ze sebe a sobě zas(J5m) v tom vrchol pravý tvůrčí síly vězí(J5f) tak řecký básník kráčel na Parnas(J5m) a za ním sochař nesl svoje vlohy(J5f) a v pýše té své vlastní stvořil bohy(J5f) Té síly není víc Hle skloň se k zemi(J5f) k té zemi své již stíní perutěmi(J5f) Slovanstva bílý orel široce(J5m) a z každé hroudy z každé brázdy vzplane(J5f) pro tvoje snění vděčné ovoce(J5m) Ztad Vineta zas v nové kráse vstane(J5f) jak dotekla se Kollárových strun(J5m) ztad kosti vstanou tvojich bohatýrů(J5f) a v boji novém za volnosť a víru(J5f) na opuštěný vsednou znova trůn(J5m) Či neslyšíš co každý kámen zpívá(J5f) čím slavík v letní noci klokotá(J5m) co v hradů ssuti do dneška se skrývá(J5f) kamž sáhla kdysi burná cizota(J5m) Či neslyšíš těch tužeb snův a přání(J5f) jež zaznívají z lidu tvého úst(J5m) duch lidu jísti chce a k jeho ždání(J5f) máš odpovědi půst a zase půst(J5m) Kdo jsi Ó smělče co to mluvíš ke mně(J5f) Jsem dobrý genij zní z úst jeho temně(J5f) jen jedna píseň může pravá býti(J5f) jde ze srdce a za srdce zas chytí(J5f)

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

215. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při čtení poslední série Hugovy knihy „Celá lyra“. (Jaroslav Vrchlický)
  2. PÍSEŇ O VINETĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Hymna Persefoně. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Jaroslav Vrchlický)
  6. Polákům v Paříži. (Jaroslav Vrchlický)
  7. JO. (Jaroslav Vrchlický)
  8. ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  10. None (Jaroslav Vrchlický)