Zda moh’ jsem tušit...

František Serafínský Procházka

Zda moh’ jsem tušit...
Zda moh’ jsem tušit, že ty značky sladké vyryté v kůru bílou na skalí čas prstem tuhým ve chvilce tak krátké do mechu třísně všecky zabalí. Jdu po roce, kam Tys chodila se mnou, kde lesní stezkou jasu paprsek jsi chytala svou bílou dlaní jemnou, když v kadeř Tvou se z hustých jehel smek’. Kde drozdů píseň jenom pro nás zněla v neznámé před tím srdci lahodě, kde vlas Ti hladě s běloučkého čela jsem sklonil se k Tvých retů jahodě. To jméno Tvé? – Dnes pryskyřice lepká zalila vůní drobných perliček, a pod nožem, kde křížek ryji zhebka, vytryská znova tisíc slziček.

Kniha Různé zvuky (1887)
Autor František Serafínský Procházka