ZIMNÍ CESTA.

František Serafínský Procházka

ZIMNÍ CESTA.
Na pěšině mezi poli mlha večer, z rána stává, v šerý závoj se svévolí krajinu kol zachumlává. Po pěšině mezi lesy řezavý se vichr vzteká, na haluze jíní věsí, rozfukuje do daleka. U pěšiny v klínu země pampeliška odpočívá, mhou a vichrem hledí ke mně, na pozdrav mi tiše kývá. Nevidíš jí, pouze věříš, pod korou že v hlíně živa, a svou cestu lehčej měříš vánicí, jež střihne divá. 12 Ať si žehne tvář i hrdlo, do závojů mha tě motá: by tvé odhodlání ztvrdlo do práce a do života. Však den vlahý rozjásá se, je-li srdce zatepleno, pampeliška zkvete v kráse, vše jí bude vyzlaceno. 13

Kniha Vinobraní (1911)
Autor František Serafínský Procházka